1. Základním účelem rozhodčího řízení před rozhodci asociovanými při společnosti Sdružení rozhodců, a. s. (dále jen "SR") je efektivní, nezávislé a nestranné řešení majetkového sporu mezi účastníky. Rozhodci postupují v řízení v souladu se zákonem, bez zbytečných formalit a v rámci možností se vždy pokusí dovést účastníky ke smíru.

2. SR není stálým rozhodčím soudem podle § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoRŘ"), je pouze servisní společností, která organizačně, ekonomicky a technicky zabezpečuje činnost při ní asociovaných rozhodců.



1. Ve smyslu § 19 odst. 1 ZoRŘ se podle tohoto Rozhodčího řádu (dále jen "RŘ") řídí všichni rozhodci asociovaní při SR (dále jen "rozhodci") a všichni účastníci rozhodčího řízení. Souhlas s RŘ vyjadřují účastníci podpisem smlouvy o rozhodci nebo podpisem rozhodčí doložky (dále jen "rozhodčí smlouva") odkazující na RŘ, rozhodci tento svůj souhlas vyjadřují svým uvedením v Seznamu rozhodců (§ 6 odst. 3 a 4 RŘ) a přijetím funkce rozhodce v konkrétním sporu.

2. Nedílnou součástí RŘ je také Poplatkový řád (dále jen "PŘ") vydaný SR.

3. RŘ je vydáván a měněn SR, a to po konzultaci s rozhodci zapsanými v Seznamu rozhodců (§ 6 RŘ).

4. Porušení RŘ nebo PŘ je považováno za nedostatek v podmínkách řízení.



Organizační strukturu SR tvoří:

a) předseda představenstva,
b) předseda dozorčí rady,
c) sekretariát,
d) jednotliví rozhodci,
e) plénum rozhodců.



1. Předsedu představenstva volí ze svého středu představenstvo SR.

2. Předseda představenstva svolává jednání pléna rozhodců, navrhuje jeho program a řídí jeho jednání.

3. Předsedu dozorčí rady volí ze svého středu dozorčí rada SR.

4. Předseda dozorčí rady vede Seznam rozhodců, provádí v něm změny a jmenuje rozhodce nebo rozhodčí senát pro konkrétní majetkový spor v případě, že rozhodce nebo členové rozhodčího senátu nejsou jmenováni přímo v rozhodčí smlouvě.



1. Sekretariát je pomocným orgánem předsedy představenstva, předsedy dozorčí rady a jednotlivých rozhodců k provádění jednotlivých úkonů v souvislosti s rozhodčím řízením a zajišťuje veškerou agendu SR, zejména spravuje Vývěsní desku SR (§ 14 odst. 5 RŘ) a vede seznam autorizovaných e-mailových adres účastníků (§ 15 RŘ).

2. Sekretariát tvoří osoby, které jsou v pracovním nebo obdobném poměru k SR (dále jen "pracovníci sekretariátu"). Pracovník sekretariátu je povinen zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, o kterých se v souvislosti s rozhodčím řízením dozvěděl.

3. Předseda představenstva a předseda dozorčí rady mohou ke svým úkonům podle tohoto RŘ pověřit pracovníka sekretariátu.



1. Funkci rozhodce může vykonávat pouze taková osoba, která je k okamžiku zahájení řízení, a po celou dobu jeho trvání, zapsána v Seznamu rozhodců.

2. Rozhodcem může být pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, která je vzhledem ke svému morálnímu a odbornému profilu zárukou korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a rozhodování v něm. Rozhodce je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný, o veškerých skutečnostech, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem své funkce, je povinen zachovávat mlčenlivost.

3. Seznam rozhodců je veřejný a je k dispozici v sídle SR.

4. Seznam rozhodců se skládá ze dvou částí:

část A) : v této části mohou být zapsány pouze osoby, jež získaly vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva. Rozhodci zapsaní v této části Seznamu rozhodců mohou působit jako samostatní rozhodci nebo jako předsedové rozhodčích senátů,

část B) : v této části mohou být zapsány pouze osoby, jež získaly vysokoškolské vzdělání. Rozhodci zapsaní v této části Seznamu rozhodců mohou působit jako samostatní rozhodci pouze ve sporech bagatelních (§ 12 RŘ) nebo jako členové rozhodčích senátů.

5. Dílčími úkony v rámci rozhodčího řízení může rozhodce pověřit pracovníka sekretariátu.



1. Plénum rozhodců tvoří všichni rozhodci zapsaní v Seznamu rozhodců, předseda představenstva a předseda dozorčí rady. Jednání pléna řídí předseda představenstva, není-li přítomen, řídí jednání pléna předseda dozorčí rady, případně některým z nich pověřený rozhodce.

2. Plénum rozhodců doporučuje SR změny RŘ, PŘ, může zaujímat stanovisko k osobám v Seznamu rozhodců, diskutuje odborné právní otázky.




1. Rozhodčí řízení probíhá vždy v sídle SR - výjimku může na základě vlastního uvážení nebo důvodné žádosti všech účastníků povolit předseda představenstva. Náklady spojené s konáním rozhodčího řízení mimo sídlo SR k žádosti účastníků jsou povinni hradit účastníci společně a nerozdílně.

2. Rozhodčí řízení probíhá výhradně v českém nebo slovenském jazyce. Pokud je třeba překladu listin nebo výpovědí, zajistí tento překlad na své náklady a odpovědnost účastník, který se takových listin nebo výpovědí dovolává. Pokud tak neučiní, nebudou takové cizojazyčné listiny a výpovědi provedeny k důkazu.



1. Žaloba se doručuje na adresu sídla SR. V den doručení žaloby je postupem podle § 10 RŘ jmenován rozhodce, pokud již není jmenován přímo v rozhodčí smlouvě, a žaloba je mu předána. Předáním žaloby rozhodci je řízení zahájeno.

2. Veškerá komunikace účastníka s rozhodcem nebo s pracovníky sekretariátu SR probíhá výlučně v písemné formě. Tato písemná forma je zachována i v případě elektronické komunikace za podmínek § 15 RŘ.

3. Žaloba musí mít veškeré náležitosti stanovené pro žalobu příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, pokud možno s uvedením telefonických a e-mailových kontaktů na všechny účastníky a jejich zástupce. Žaloba se podává v počtu o dva větším, než je v žalobě uvedený počet adres žalovaných, přílohy se připojují v jediném vyhotovení. S podáním žaloby je spojen vznik povinnosti zaplatit poplatek za rozhodčí řízení (§ 3 PŘ).



1. Rozhodci majetkový spor projednávají a rozhodují buď samostatně, v tříčlenném nebo pětičlenném senátu (pokud se dále v RŘ nebo PŘ použije termín "rozhodce", má se tím podle povahy věci na mysli i "rozhodčí senát"). Pokud není v rozhodčí smlouvě uvedeno něco jiného, rozhoduje spor jediný rozhodce.

2. V rozhodčím řízení rozhoduje zpravidla rozhodce jmenovaný v rozhodčí smlouvě.

3. Není-li v rozhodčí smlouvě jmenován rozhodce, jmenuje jej ze Seznamu rozhodců předseda dozorčí rady.

4. Předseda dozorčí rady jmenuje rozhodce v konkrétním majetkovém sporu i tehdy, jestliže:

a) rozhodce jmenovaný rozhodčí smlouvou nebyl ke dni doručení žaloby do sídla SR zapsán na Seznamu rozhodců,

b) jmenovaný rozhodce odmítl funkci rozhodce přijmout nebo se po zahájení řízení funkce rozhodce vzdal.

5. V případě, že rozhodce je jmenován předsedou dozorčí rady, je tato skutečnost účastníkům oznámena při prvním úkonu rozhodce vůči každému z nich.

1. Po zahájení rozhodčího řízení rozhodce přezkoumá, zda rozhodčí smlouva zakládá jeho pravomoc. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc není dána, rozhodne o tom usnesením. V opačném případě rozhodce bez zbytečného odkladu přistoupí k projednávání věci.

2. Po zahájení rozhodčího řízení zašle rozhodce žalobci informaci o zahájení řízení spolu s výzvou k zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a podle povahy věci buď nařídí ústní jednání, nebo vyzve žalovaného k zaujetí písemného stanoviska k podané žalobě, případně k podání písemných námitek proti uplatněné směnce.

3. Pokud je žalobce v prodlení s úhradou poplatku za rozhodčí řízení, nejsou rozhodci SR povinni konat.

4. Rozhodčí řízení může být pouze písemné, rozhodce vždy může nařídit ústní jednání (zejm. za účelem provádění dokazování).

5. Rozhodce může žalovaného vyzvat k zaujetí stanoviska k podané žalobě, jejíž opis k výzvě přiloží. Lhůta pro zaujetí stanoviska je lhůtou hmotněprávní a činí nejméně patnáct dní. Pokud žalovaný v rozhodcem stanovené lhůtě nedoručí rozhodci své stanovisko nebo toto není řádné, má se za to, že žalobou uplatněný nárok v plném rozsahu uznává, skutková tvrzení žalobce se považují za nesporná a může být rozhodnuto bez ústního jednání. Rozhodcem stanovenou lhůtu k zaujetí stanoviska nelze prodloužit.

6. V případě, že žalobou uplatněný nárok vyplývá ze směnky, může rozhodce žalovaného vyzvat k podání námitek proti směnce. Lhůta pro podání námitek je lhůtou procesněprávní a činí nejméně tři dny. Pokud žalovaný v rozhodcem stanovené lhůtě nepodá námitky nebo tyto nejsou řádné, má se za to, že žalobou uplatněný směnečný nárok v plném rozsahu uznává, skutková tvrzení žalobce se považují za nesporná a může být rozhodnuto bez ústního jednání. Rozhodcem stanovenou lhůtu k podání námitek nelze prodloužit.

7. Předvolání k ústnímu jednání musí být účastníkům doručeno nejméně tři dny přede dnem, kdy se jednání má konat. Nedodržení této lhůty brání projednání věci jen tehdy, jestliže se toho postižený účastník dovolá.

8. Ve výjimečných případech může rozhodce nařízené ústní jednání odročit. Může tak učinit buď na základě vlastní úvahy, nebo na základě žádosti účastníka o odročení. V žádosti musí být uveden důležitý důvod a tento musí být přezkoumatelný. Spolu s podáním žádosti o odročení vzniká účastníkovi povinnost k úhradě poplatku za žádost o odročení nařízeného jednání (§ 4 PŘ) - není-li tento poplatek uhrazen, nemusí rozhodce k žádosti vůbec přihlížet.



1. Za bagatelní se považuje spor, v němž poplatek za rozhodčí řízení nepřesahuje minimální výši podle § 3 odst. 1 PŘ.

2. V řízení o bagatelním sporu nemusí rozhodce nařizovat ústní jednání a rozhodnutí nemusí odůvodňovat.



1. Ve věci samé se rozhoduje rozhodčím nálezem.

2. Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců a alespoň většinou rozhodců vlastnoručně podepsán.

3. Na žádost účastníků může rozhodce schválit smír ve formě rozhodčího nálezu.

4. Pokud účastník žádá náhradu nákladů řízení, je povinen tyto přesně vyčíslit. Náklady právního zastoupení advokátem se vyčíslují podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. V jiných případech než ve věci samé se rozhoduje usnesením.

6. Usnesení, kterým se řízení končí, musí být alespoň většinou rozhodců vlastnoručně podepsáno. V ostatních případech může být podpis rozhodce nahrazen vhodným technickým prostředkem.

7. Rozhodčí nález i usnesení se vydávají vždy v podobě písemné.

8. Rozhodnutí musí být rozhodcem vždy alespoň stručně odůvodněno, není-li stanoveno jinak.

9. Odůvodnění nemusí být součástí rozhodnutí:

a) v případě bagatelního sporu (§ 12 RŘ),
b) v případě smíru (§ 13 odst. 3 RŘ),
c) v případě, že žalovaný uplatněný nárok výslovně uzná nebo se má za to, že jej uznal (§ 11 odst. 5 a 6 RŘ),
d) v případě, že s tím účastníci výslovně souhlasí,
e) v případě opravy zřejmé nesprávnosti dřívějšího rozhodnutí ve smyslu § 26 ZoRŘ.



1. Pro doručování písemností se použije úprava obsažená v občanském soudním řádu, není-li dále stanoveno jinak.

2. Účastníkům se doručuje na adresu, kterou uvedli v souvislosti s rozhodčí smlouvou, případně také na jejich další známé adresy. Rozhodcům se vždy doručuje na adresu sídla SR.

3. Za doručenou se vždy považuje zásilka odeslaná podle předchozího odstavce, jejíž převzetí adresát odmítnul nebo mu z jakéhokoliv důvodu nebyla doručena. Účinky doručení takové zásilky nastávají dnem, kdy se tato zásilka vrátila zpět odesílateli nebo kdy se odesílatel o jejím odmítnutí převzetí či nedoručení dozvěděl.

4. Jestliže se zásilka vrátila zpět odesílateli nebo se odesílatel o jejím odmítnutí převzetí či nedoručení dozvěděl, a v této zásilce byla adresátovi určena lhůta pro procesní úkon, zejména podle § 11 odst. 5 RŘ, považuje se dnem vrácení zásilky nebo dnem, kdy se odesílatel o jejím odmítnutí přijetí či nedoručení dozvěděl, tato určená lhůta za uplynulou.

5. Pokud zákon nebo jiný právní předpis stanoví, že rozhodnutí či jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, pak rozhodce o toto vyvěšení dožádá obecný soud nebo toto rozhodnutí či jinou písemnost vyvěsí na veřejně přístupné Vývěsní desce v sídle SR, která úřední desku soudu nahrazuje.



1. Rozhodce a účastníci mohou vzájemně komunikovat také elektronickou formou, a to výlučně z autorizovaných e-mailových adres. K podání z neautorizované e-mailové adresy se nepřihlíží, pokud není nejpozději do tří dnů doplněno písemným podáním shodného znění.

2. Za autorizovanou se považuje jen ta e-mailová adresa účastníka, kterou za účelem elektronické komunikace sdělí SR. Seznam autorizovaných e-mailových adres účastníků vede sekretariát.

3. SR prohlašuje za autorizovanou e-mailovou adresu pro příjem podání účastníků v elektronické formě adresu podatelna@sdruzenirozhodcu.cz a pro odesílání písemností účastníkům v elektronické formě všechny e-mailové adresy končící doménou sdruzenirozhodcu.cz . Veškerá komunikace v elektronické formě musí být ve svém předmětu označena spisovou značkou věci, které se týká.

4. Okamžik odeslání písemnosti z autorizované e-mailové adresy na autorizovanou e-mailovou adresu je okamžikem jejího doručení.

5. Na žádost účastníka mu může být prostřednictvím webového rozhraní umožněn on-line přístup k některým informacím, které se týkají jeho sporu.



1. Tento RŘ nabývá účinnosti od 1. 6. 2009.

2. Tento RŘ se použije také pro řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti, která před tímto okamžikem nebyla pravomocně ukončena - právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto RŘ, zůstávají zachovány.

3. Jakékoliv změny RŘ nabývají účinnosti okamžikem jejich zveřejnění na internetových stránkách SR http://www.sdruzenirozhocu.cz, není-li stanoveno datum pozdější. RŘ může být zveřejněn také v Obchodním věstníku, příp. v dalších médiích.